MO ČRS Hlinsko
v současné době
registruje
k 1.1.2024
582 členů dospělých
- z toho 39 žen
22 členů 16÷18
83 členů dětských

119 let činnosti rybářské organizace je jistě již dostatečný důvod k tomu, abychom se trochu zamyslili nad prací našich dědů i otců a samozřejmě i nad naší vlastní prací.

Následující stránky měly by nám, kteří trpíme neléčitelnou chorobou, láskou k rybařině, přiblížit podmínky, které v dobách dřívějších panovaly, ale i lidi, kteří se střídavými úspěchy a neúspěchy pracovali "na rozkvětu tohoto ušlechtilého sportu", což jest častý termín v zažloutlých listech knih zápisů ze schůzí. Naštěstí zakladatelé "Rybářského spolku" v Hlinsku zavedli hned od počátku své činnosti knihu protokolů ze svých výborových, členských i výročních schůzí. Naštěstí pozdější funkcionáři měli tolik smyslu pro odpovědnost a pořádek a tak se nám tyto zápisy dochovaly až dodnes.

Existence těchto záznamů dala podnět k tomu, abychom seznámili veřejnost s činností naší organizace od počátku. Za 116 let se však popíše několik desítek kilogramů papíru a palčivé problémy, řešené často několika schůzemi, na kterých funkcionáři i členové ostře tříbí své názory i několik hodin, se s odstupem doby jeví jako méně důležité a zajímavé, a proto se není třeba o nich zmiňovat.

Podkladů je mnoho, ale sestavit z nich naprosto objektivní vyprávění je obtížné, protože mnohé zápisy jsou jen náznakové a neúplné - prostě takové, jak je zapisovatel dokázal nebo chtěl zapsat. Dnes již mezi námi není ani jediný pamětník prvých let spolku a nemáme proto možnost si ověřit některé záležitosti blíže.

Na druhé straně by přehled o rozvoji naší organizace od roku 1945 po dnešek byl velmi obsáhlý, protože velmi málo dobrovolných organizací vyvíjí takovou aktivitu jako rybáři. Rovněž mnoho řádků by zabrala jména těch, kteří v této době pro organizaci doslova žili, dali jí všechen svůj volný čas a schopnosti. Nebylo by spravedlivé, aby některé jméno nebo některá zásluha byla třeba neúmyslně opomenuta. Proto ať za všechny ty mrtvé i živé, kteří se na společné práci větší či menší mírou podíleli, hovoří dále uvedený přehled o stavu naší organizace k jejímu stému výročí. To je nakonec ovoce práce všech generací rybářů od prvého předsedy z roku 1902 až po nejmladšího žáka z roku 2018..

Dne 24. srpna 1902 se sešla ustavující valná hromada, které se zúčastnilo 25 hostů. Po přečtení stanov, které se nám bohužel nedochovaly, byla provedena volba. Předsedou byl zvolen pan Jindřich Veselovský, učitel, později odborný učitel a ředitel dívčí školy v Hlinsku. Místopředsedou se stal pan Josef Kohn. Výbor byl utvořen z následujících členů: JUDr. Pardus, Max. Donath, Jindřich Procházka, Ferdinand Chmelík, J. Drábek a náhradníci pan Komínek a pan Polák.

Členové: Engelbert Přiklopil, PhMr. Vítek Beneš, Vačkář, Prokop, Pilař, Březina, Kňourek, Svadlenka, Fiering, Otto Taussig, Dr. Solta, Pažout, Otradovský a K. Suchý. Členský příspěvek byl stanoven na 40 haléřů měsíčně, zápisné 1 K a zakládající členové vložili po K 10,-.

Spolek ihned zahajuje horečnou činnost, plánuje a schůzuje. Odesílá žádost na "Ústřední spolek rybářský" o přijetí za člena, obstarává si razítko, dopisní papír a ostatní potřeby, bez kterých nemůže být spolek spolkem. Start a činorodá práce přináší jen úspěchy. Od obce Rváčov je získán rybolov na 10 let zdarma a obec Vítanov pronajímá rybolov ve svém katastru za roční nájemné 8 K.

Je mnoho plánů - obnovit rybník p. Hovorky z Jeníkova, pronajmout rybník u Blatna, vyčistit "Benešův náhon". Vyčistění náhonu je však nad síly spolku a žádost "ctěnému okresnímu hejtmanství" o subvenci této akce zůstává beznadějně v šuplíku této c. k. instituce.

Na podzim 1902 dochází k historickému okamžiku: Spolek vysazuje 5 kop kaprů do náhonu. Ryby koupeny od pana faráře Marka za 10 K. Zatím co první ryby, vysazené spolkem, brázdí vody náhonu a pomalu se chystají k zimnímu spánku, hostinec "U Fiedlerů" skýtá útulek výboru.

V lednu 1903 přijímá Ústřední spolek rybářský náš spolek za člena. Je podána žádost na c. k. Zemědělskou radu o subvenci rybí násady, plánuje se zřízení líhně a sádek. Poslední zápis v knize, psaný svérázným rukopisem JUDr. Parduse, nese datum 1.3. a teprve 6. 10. 1904 se chápe ruka neúnavného a obětavého předsedy pana Veselovského, aby zaznamenala, že právě ten den valná hromada rozhodla, aby od "Jeho Biskupské Milosti" byl na 6 let pronajat rybník "Návesník" ve Vortové za roční nájemné 100 K..

V říjnu dochází ke sporu s majitelem velkostatku ve Svobodných Hamrech J. Halamou, který bez ohledu na to, že rybolov patří našemu spolku, vypustil splav a ryby slovil. Byla podána žaloba "za rušenou držbu", ale pan Halama měl zřejmě jak u obce Rváčov, tak i na c. k. hejtmanství tolik vlivu, že náš spolek byl rád, když po jednoročním jednání u soudu směl všemocnému panu Halamovi zaplatit 18 K palmáre a navíc se pravděpodobně ještě slušně omluvit.

V roce 1904 měl spolek 61 činných členů. Do rybníka Návesník a Na drahách vysazuje 2700 kusů plůdku lososa, odchovaný ve vlastní líhni z 10 000 jiker, které obdržela jako subvenci od c. k. Zemědělské rady spolu se 300 K. Spolek dbá i na růst odbornéúrovně svých členů a organizuje přednášku pana Josefa Kafky z Prahy.

V roce 1905 má spolek 55 členů a mimo to vydává 11 sezónních lístků. Dostává subvenci 10 000 kusů jiker pstruha a 500 kusů pstruhových okounů. Okouni byli vysazeni do řeky, jikry však utrpěly, neboť ve mlýně pana Procházky byla zřizována turbina a líheň se tím ocitla bez vody. Narychlo byla sice přemístěna k rybníku pana Prokopa, který pro ní zapůjčil i kůlnu, ale z jiker bylo odchováno pouze 800 kusů plůdku, který byl vysazen do rybníku Na drahách.

Téma červnové přednášky pana experta Kafky se zdá téměř neuvěřitelné, neboť "O chorobách ryb a vlivu znečištění vody na ryby" podle našich představ patří do doby dnešní a nikoliv do doby před sto léty.

Protože c. k. Zemědělský výbor a Zemská rada podporují subvencemi výstavbu nových rybníků, jedná náš spolek na popud experta Kafky s panem Mošnerem o možnosti zřízení rybníku na jeho louce u Studnic. Zemědělská rada uvolnila na tento účel 900 K, ovšem žádost na Zemský výbor, která byla ihned podána, zůstává "u ledu".

Spolek hospodaří na rybnících Návesníku a Na drahách a používá též nádržku v městských sadech. Uzavírá dveře dalším zájemcům o členství s tím, že budou vydávány pouze sezónní lístky. Hned v dubnu je však tato zásada porušena, neboť přijímá pana Dr. Červenku, c. k. soudního adjunkta, "protože se očekává, že může prokázat jako právník platné služby spolku".

V roce 1906 má spolek 44 členů a vydává 9 sezónních povolenek. Nálada pro vybudování nového rybníka je velmi dobrá a nekazí ji ani úřední šiml c. k. Zemského výboru, který podanou žádost dále skladuje bez důvodu.

Budovatelské nadšení nakonec vrcholí odvážným rozhodnutím valné hromady (přítomno 6 členů), která souhlasí dokonce s výpůjčkou 1500 K od Občanské záložny v Hlinsku. Vodoprávní řízení, nutné pro povolební stavby rybníka, se konalo 19.11.1906 a výlohy rostou. Spolek se dostává do finančních obtíží. Pan Mošner, zřejmě varován, požaduje zaplacení nájemného na 6 let dopředu a to stálo funkcionáře spolku mnoho námahy ho přesvědčit, aby od svého požadavku ustoupil. Přes nesmírnou obětavost předsedy, místopředsedy a několika dalších členů, jsou výsledky hospodaření nevalné - a není se co divit. Jeden z čelných funkcionářů je trestán pokutou 5 K za to, že ulovil v Návesníku 13 lososů (tolik přiznal) a jak asi hospodařili na společném majetku ostatní? Subvencí přidělených 10 000 kusů jiker lososa ocelového utrpělo tím, že z "nevysvětlitelných příčin přestala téci voda do líhně, a tak bylo odchováno jen velmi málo plůdku"..

Ke konci roku odchází ze spolku místopředseda pan Kohn a je jmenován čestným členem.

Rok 1907 přináší hlavně těžkosti a starosti. Stavba rybníka u Studnic byla svěřena staviteli Dom. Fialovi za dohledu ing. F. Fialy. Hráz byla v květnu dokončena, byl zasazen kbel, ale po napuštění rybník tekl. Tím dochází k dalšímu zdržení a při opravě je poškozena louka. Majitel louky požaduje 30 K odškodného, které má být zaplaceno z výtěžku výlovu rybníku Návesník. Výlov však končí neúspěšně. Bylo sice sloveno 74 kaprů, zato lososů velmi málo. Protože zjara toho roku došlo k několika přívalům, které rybník "vypláchly", obrátili se rybáři na jeho Biskupskou Milost s tím, že jarní vody rybník vyplavily a losůsci zřejmě unikli do spodního rybníka, který patří biskupství. Apelovali na Jeho Biskupskou Milost jako na kněze, aby lososi, pokud nějací budou sloveni, byli spolku vráceni. Jeho Biskupská Milost však odpověděla velmi nemilostivě, a to: "že v rybníce žádní nebyli, a kdyby byli, nedali by nic."

Pokladní hotovost je zcela vyčerpána a Občanská záložna je ochotna peníze půjčit, ovšem nikoliv spolku, ale soukromým osobám. A tak předseda pan Jindřich Veselovský, Jan Fiedler a Jaroslav Vačkář si na svá jména vypůjčují 2000 K, aby náklady na rybník mohly být proplaceny. Valná hromada uznává dluh těchto za vlastní a dává jmenovaným plnou moc, aby všechny výtěžky hospodaření použili k splacení dluhů včetně 6 % úroku. Současně je stanoveno, že výbor až do zaplacení dluhu nemá právo s majetkem organizace disponovat -tedy nastává velmi kuriózní situace. Na podzim je nový rybník napuštěn a ze subvence je vysazeno 30 kop kapří násady.

Ani další subvence, ať peněžité, či ve formě rybí násady, hospodářskou situaci nezlepšují. Jaro 1909 rybářům nepřeje: "Silný led, prudká obleva a další silný mráz zahubily v Návesníku ve Vortové všechny ryby. Po případu se ryby zdvihly pod led a pak přimrzly. Ryb z nádržky na Ratajích bylo velmi málo".

Další nepříznivá zpráva hovoří o rybníku ve Studnicích: "Ryby tam po tříleté době byly malé a zakrnělé a z toho vyplývá, že buď tam mají málo potravin, nebo jest tam špatná poloha". (Pravá příčina byla zjištěna až později).

Co je však nepochopitelné, že rybník, který stál tolik námahy, sebeobětování a peněz, "byl ponechán panu Mošnerovi se vším zařízením a násadou, když spolek propustí ze závazku. Jsme povděčeni, že spolek má od takového břemene pokoj".

Ke konci roku 1910 čítá spolek 25 členů a najímá rybolov ve Svobodných Hamrech za roční poplatek 25 K, při čemž každý kilogram kapra musel být správci velkostatku zaplacen částkou I K. Celková pasiva spolku ve výši 1261 K 80 haléřů nutí k omezení všech výdajů. Proto také není pronajat Návesník ve Vortové a není ani zájem o pronájem nádrže v Hamrech.

Mezi jmény členů spolku se objevuje i jméno pana Františka Kavana, akademického malíře z Vítanova, který své členství získává tím, že místo peněz za zápisné a lístek dává spolku jeden ze svých obrazů.

Nepříznivá finanční situace pronásleduje spolek i v dalších létech a subvencí přidělovaná kapří a líní násada je jen malou náplastí. Teprve rok 1913 přináší jakési oživení. Obětavý předseda pořádá divadelní hru "Těžké ryby", ze které je čistý výtěžek 40 K 62 haléřů. Od velkostatku Rychmburk je "na věčné časy" vykoupen rybolov na Chrudimce od přehrady až po obec Stan za 125 K.

Rok 1914, vypuknutí 1. světové války, však zcela ochromuje jakoukoli spolkovou činnost, a tak se až 11. března 1915 schází výbor, který na 15. duben svolává valnou hromadu. Té se zúčastňují 3 členové: jednatel, pokladník a předseda. Generálové bez vojska, kterým zbyly jen chmurné úvahy nad dluhy spolku.

Velmi štědrý dar c. k. soudce JUDr. Aloise Zimmera 300 K zlepšil situaci, ale přesto bylo nutno prodat obraz F. Kavana za 90 K. Chátrající líheň a nářadí byly rozprodány za 150 K, a tak se celková pasiva podařilo snížit na 842 K 60 hal.

Většina členstva odchází do války a činnost se zcela zastavuje. Začátkem roku 1918 má spolek již 12 členů a svoji činnost zaměřuje na pronájem hamerské přehrady. V červnu pronajímá Zemská komise pro úpravu řek přehradu za roční nájemné 120 K.

V červenci dochází k otravě ryb vypuštěním jedovatých látek do řeky Chrudimky firmou Schulhof, která se zavazuje zaplatit náhradu 500 K s tím, že tuto částku bude platit paušálně v budoucnu. Tím se spolek po 11 letech zbavuje dluhu.

Den 26. leden 1919 jest jakýmsi mezníkem v historii spolku. Výroční schůze, svolaná na tento den, končí etapu téměř sedmnáctileté velmi obětavé činnosti předsedy pana Jindřicha Veselovského a na jeho místo je zvolen JUDr. Alois Zimmer. Odchod z funkce byl jistě pro p. Veselovského trpkým zklamáním a ani udělení čestného členství a jmenování do výboru nemohlo pocit křivdy a nevděku zmenšit. Život však jde neúprosně dál a nová doba si žádá i nové lidi.

Na této výroční schůzi byla celkem velmi objektivně zhodnocena činnost spolku za válečná léta a byl proveden i rozbor příčin předchozích neúspěchů v hospodaření na rybnících i na řece. Příčina neúspěchu s rybníkem ve Studnicích byla vysvětlena opravdu věrohodně. Podle názoru bylo vysazeno do poměrně malého rybníka příliš mnoho násady, voda se navíc neudržela na původním stavu (zřejmě propouštěla hráz) a dno i okolí bylo velmi kyselé, neboť se jednalo o lesní půdu..

Bylo konstatováno, že jedinou základnou pro spolkové hospodaření je přehrada u Hamrů, ovšem liknavostí dřívějšího výboru byla přehrada pronajata spolku jinému a teprve v polovině roku 1918 se podařilo ji získat. Dále bylo odsouhlaseno usilovat o získání rybolovu i nad přehradou a tím vytvořit souvislý revír.

V květnu 1919 se jednatel František Švec zúčastňuje za náš spolek schůze "Zemského sdružení rybářského v Praze", na kterém se projednávají otázky celostátního významu, zejména "Organizace rybářství ve vodách tekoucích i stojatých, vyvlastnění velkostatků a tím také rybolovných práv, zcelování jednotlivých rybolovných práv a určit revíry s návrhem na jejich nejlepší využití, rybářské učiliště, rybářský zákon atd."

Nový předseda je skutečně motorem spolku. Na podzim roku 1919 je však přeložen na Podkarpatskou Rus a na aktivitě spolku je to hned znát. Naštěstí se však v srpnu 1920 vrací zpět a opět plný energie.

Byla postavena nová líheň a jikry pro ni odebírá spolek od p.Vacka z Nedošína. Odchovaný plůdek je pak vysazován do vlásečnic. Byly získány i jikry candáta, které byly vysazeny v koších do přítoku do přehrady.

Rozvíjející se průmysl, především barvířský, poškozuje však řeku pod Hlinskem stále více. Na tehdejší dobu bylo dosaženo značného úspěchu jednáním s firmami Slavík, Bouška, Taussig, Akrman a Klazar, které se zavázaly, že budou platit ročně dohromady paušální náhradu za znečišťování vody Kč 1350.

Od roku 1923 je jednatelskou funkcí pověřen pan František Kňourek a tento výbor se stává na dlouhou dobu skutečně významnou silou.

Po neúspěšném jednání o pronájem rybníka Januš je pronajata od hlinecké obce louka pod horním rybníkem ratajským a je obnoven rybník dolní. V květnu 1923 byla za účelem opravy vypuštěna nádrž a členové zde ve zbylém rybníce slaví "hody". Mimo velmi úspěšný lov na udice bylo sítí sloveno a prodáno za 1307 Kč ryb.

Kladně musíme zhodnotit rozhodnutí výboru o členském příspěvku. Výše příspěvku byla stanovena na Kč 100,-, ale protože někteří členové v té době nemohli takovou částku zaplatit, byla jim snížena na polovinu.

Spolek úspěšně hospodaří - vysazuje plůdek Po, candátí jikry v koších do horního ratajského rybníka i na přítok do nádrže a úhoří monteé do potoků. V roce 1924 vzniká "Poříční svaz v Pardubicích", jehož členem se stává za náš spolek JUDr. Červenka.

24 členů loví každý na 2 pruty a 10 šňůr a ryb je dostatek. Velký příliv zájemců o členství vede spolek k rozhodnutí, že za člena bude každý přijat na zkušební dobu jednoho roku, a teprve jak se projeví, bude rozhodnuto o jeho definitivním členství. Spolek vyjednává o vykoupení rybníka Chlum. Rybník je sice zabahněný, ale přesto byla složena záloha 2000 Kč, kterou zapůjčila firma Tichý. Mimo to se spolek zúčastňuje dražby rváčovského rybolovu, ale právo získává soukromník za 650 Kč ročně. Takovou částku si nemohl spolek dovolit.

Na jaře 1926 přichází prudká voda a tropí spousty škod. Ratajský rybník bylo nutno opravovat a na Chlumu je poškozen přepad takovým způsobem, že oprava je nad síly rybářů. I přehrada utrpěla a do hráze prosákla voda, a tak bylo nutno přehradu vypustit. Čtvrtstoleté výročí svého založení spolek vzpomněl na slavnostní schůzi, na kterou byl pozván i dřívější předseda pan J. Veselovský, kterému byl slavnostně předán čestný diplom. Hospodářská situace je však již méně slavná, protože ratajské rybníky chátrají, podaná žádost o subvenci na opravu Chlumu se vleče a stav rybníka se stále zhoršuje. Původní plány, že zemědělci vyberou bahno jako hnojivo na pole, rovněž nevychází a tak plánovaný příjem za těžbu bahna, aby mohla být mlynáři zaplacena náhrada za to, že nemůže mlet, se ukazuje nereálný. Bahno je nabízeno nakonec zdarma, ale nadarmo - zájem není. Teprve po odborné přednášce, uspořádané v Chlumu profesorem Frintem o užitečnosti hnojení nánosem, se podařilo vzbudit potřebný zájem. Přehrada je bez vody, řeka pod Hlinskem téměř ke Králově pile je vytrávena a barvířské podniky zapomínají, že mají platit náhradu, ke které se zavázaly..

Okresní úřad v Chrudimi po četných urgencích teprve koncem roku 1929 schvaluje plány na opravu rybníka Chlum a spolek může povolení doložit k žádosti o subvenci. Zemský úřad na rozpočtenou opravu ve výši 75 000 Kč přislibuje subvenci 24 000 Kč, ale ministerstvo zemědělství další prostředky nemá, a tak nutno čekat další rok.

Na přehradě se loví jen ve zbylém rybníce a teprve z jara 1931 začínají opravné práce. Pomník na studnickém břehu přehrady, který každý z hlineckých rybářů dobře zná, je vzpomínkou na vrchního radu JUDr. Jaromíra Červenku, dlouholetého člena spolku, jeho místopředsedu a předsedu Poříčního svazu v Pardubicích, který zde u přehrady na začátku jara skonal.

Dovolte citaci usnesení valné hromady z 31. 1. 1932 "Pomník panu vrchnímu radovi Dr. Jar. Červinkovi a další jeho udržení. Bod tento dán na program valné hromady z toho důvodu, aby budoucím nástupcům našim připomínal jaksi povinnost o něj pečovat a okolí jeho v pořádku udržovati. Pomník postaven v místě, kde týž zemřel, aby tak zdůrazněn byl vztah zesnulého k spolku viditelným způsobem."

Světová hospodářská krize těchto let se nevyhýbá ani našemu státu, ale i za těchto těžkých dob, přesto, že ministerstvo odpírá subvenci na opravu Chlumu, se spolek odhodlává k tomu, že rybník obnoví vlastní prací a na vlastní náklady. S obrovskými potížemi, mnoha nezdary s láskou a obětavostí usilují naši členové o vytvoření lepších podmínek pro rozkvět rybařiny.

Velmi dlouhé by bylo líčení všech událostí až do konce okupace, kdy se začíná vlastně znovu, protože naše řeky a rybníky v roce 1945 skýtají žalostný pohled. Ryby i s potěrem jsou z větší části vybity ručními granáty, kterých se válí v polích, příkopech i v lesích nekontrolovatelné množství. Začíná se tedy znovu, ale s velkou výhodou. Jsou to především získané zkušenosti a dále pak nesrovnatelně lepší podmínky než v dobách minulých.

Socialistické zřízení po roce 1948 nedává možnost kupování rybolovu soukromníky a rybářské revíry přiděluje jednotlivým rybářským organizacím s podmínkou, že na nich bude řádně hospodařit. Příliv členů stoupá a ze stovky jsou to brzy dvě a zájem neustává. To ovšem má své důsledky - znamená to skutečně hospodařit a pro hospodaření vytvořit podmínky. Jsou to především rybníky pro odchov a na vlásečnicích vytvořit podmínky pro úspěšný chov pstruha. Desetitisíce brigádnických hodin, díla v mnohatisícových hodnotách, jsou vytvořena členy vlastní prací jenom proto, aby jim naše vody mohly poskytnout těch několik šťastných chvilek při rybolovu.

Velký rozmach průmyslu a zvyšování životní úrovně je naším společným cílem. Ale v tehdejší době je jejich uskutečňování těžkým problémem pro naši organizaci. Chrudimka pod Hlinskem, až pod Trhovou Kamenici, byla prakticky mrtvá stoka, ve které ryba nemohla nalézt přijatelné podmínky pro život. Rok od roku se tento stav zhoršoval.

Bez nadsázky a přeceňování vlastních zásluh víme, že nebýt naší rybářské organizace v Hlinsku, byl by stav znečištění vody daleko horší. Desetitisícové škody, které jsme ročně prokazovali podnikům v Hlinsku za otravy ryb a placení náhrady, přinutilo odpovědné pracovníky těchto národních podniků věnovat otázce vypouštění odpadních vod pozornost. V některých podnicích byly vybudovány čistící a neutralizační stanice, které při správné obsluze zaručují alespoň částečné zbavení vody těch nejnebezpečnějších látek, a to je skutečně krok k zlepšení. Přesto ale souhrn takto vyčištěných vod, městské kanalizace, na kterou jsou ročně napojovány desítky nových domácností, a "neškodné" odpadní vody PMV ve svém celku představují tolik nečistot, že samočisticí schopnost řeky nemůže stačit. Pokud se nedočkáme projektované čistící stanice pro celý obvod Hlinska, nemůžeme s hospodařením na řece prakticky počítat..

Stejně nepříznivě byla organizace poškozena v nedaleké minulosti napřimováním toků. Naše horní toky - vlásečnice, které jsou pro nás rozhodující pro chov pstruha a které byly odjakživa zásobárnou vody i v suchých obdobích, byly zničeny. Z krásných potůčků a tůněk zbyla rovná struha, kterou voda doslova prolétne při přívalu a v zápětí zbývá jen blátivé dno. Věříme ale, že nyní po vyhlášení tohoto území chráněnou krajinnou oblastí již k podobným akcím nedojde, a věřme, že si i zde příroda pomůže časem sama.

Co se na jedné straně pokazilo, na druhé naše organizace alespoň částečně napravila vybudováním nových rybníků, stavěním splavů a splávků.

Bezesporu pak zvýšení hladiny v přehradě je pro organizaci ten největší úspěch, i když námi neovlivněný.

Osmdesátá léta přináší řadu změn v životě spolkové činnosti po stránce organizační, hlavně pak hospodářské a vlastním rybolovu. Volbou nového výboru na výroční schůzi v únoru 1973 došlo k personálním změnám. Předsedou byl zvolen pan Břetislav Štěrba, který změnil náplň práce v jednotlivých odborech. Bylo zavedeno školení nových členů zakončené závěrečným pohovorem a předepsaným testem. Usneseno uskutečnit rybářské závody na Dlouhém. S výhledem do roku 1974 uspořádat rybářský ples.

V srpnu 1973 dochází k řešení další otravy ryb. Pivovar Hlinsko vypustil jedovatou látku do řeky, což mělo za následek úhyn ryb po městě. Došlo ke zdlouhavému jednání. Byla uplatňována náhrada za škodu

ve výši Kčs 2000, což pivovar neuznal. Po zdlouhavém jednání, které nevedlo k cíli, byl celý případ předán k soudu. Soud přizval k posouzení soudního znalce v oboru. Výsledek sporu vyzněl v náš prospěch a viník byl uznán a odsouzen k úhradě škody a soudních výdajů ve výši 13 648,60 Kčs. Poučením z případu bylo pro funkcionáře to, jak důležité je být nekompromisní a důsledný. Rok 1974 začal školením nových uchazečů. V březnu se konal ples, který byl mimořádně náročný na personál. Splnil všechna očekávání úspěšnosti, což bylo odměnou všem, kteří se na úspěšnosti podíleli. Další novotou bylo pořádání dětských závodů na městské požární nádrži v rámci oslav MDD. Nad akcí převzalo patronát SBD Hlinsko, které financovalo věcné ceny a současně občerstvení pro soutěžící. Postupem let se měnila organizace závodů, měnili se soutěžící, ale celá akce se stala tradicí, o čemž bude jistě zmínka.

Pro zlepšení finanční situace pořádal kulturní odbor řadu tanečních zábav v kulturním domě ve Stanu. Výtěžek nebyl zanedbatelný a značně přispěl k doplnění potřebného nářadí, nákupu stavebnin k opravám rybníků a ještě něco zbylo pro nákup ryb. Byla dokončena výstavba rybníků na Drachtinách. V témže roce byl převzat od St. rybářství do obhospodařování rybník Dlouhý, který jak se vzápětí ukázalo, byl hlavní částí sportovního revíru. V Bradle byl zrušen nerentabilní úhoří slup.

Pro nedostatek vody v Hlinsku a dalších částech regionu byla přehrada v Hamrech určena jako zdroj pitné vody. Pro rybáře to bylo omezení, čímž byl značně omezen přístup k vodě. Současně se tvořilo krajské hospodaření. Členstvo tuto skutečnost přijímalo se smíšenými pocity a nejeden tušil, že dojde k nejhoršímu. Zákaz rybolovu na sebe nedal dlouho čekat. Pro výbor to byla nezáviděníhodná situace, neboť ne každý člen pochopil omezující skutečnost. Těžko se členské základně vysvětlovala nutnost tohoto opatření, neboť převážná část členů měla pocit křivdy, že je výbor opustil a nesnaží se danou situaci řešit. Vyvstala otázka, kdo nám uhradí ztracené ryby, kterými byla přehrada zarybňována. Vysvětlení bylo jednoznačné. Ryby hradil a převzal krajský výbor a tím vlastně organizaci hmotná škoda nevznikla.

Po řadě jednání s Povodím Labe bylo povoleno provést pokusný výlov sítí bílé ryby mezi kosou a přítokem. Akce se uskutečnila omezeným počtem pracovníků po předchozím schválení povodí. Výsledek byl žalostný. V místech výlovu je dno nerovné, porostlé keři, což mělo za následek poškození sítě a únik ryb.

Náhradou členů bylo sportovní vyžití u jiných organizací prostřednictvím krajské povolenky. Každý člen měl možnost seznámit se s prostředím a zarybněním u sousedů. Slabinou tohoto hospodaření byla nekázeň a honba za úlovky. Běda organizaci, která osadila revír bernou rybou. V tom okamžiku došlo k nájezdu rybářů i ze značně vzdálených míst k veliké nelibosti a nářkům místních členů. Jak dlouho asi osádka v revíru vydržela, si lze představit. Naštěstí však se situace opakuje tím, že vysazují i ostatní, takže ukřivděný člen může svou křivdu odčinit stejným dílem u souseda.

Přes veškerá opatření v jednotlivých závodech byla Chrudimka stále více znečištěna. Řeka trpí i kolísáním hladiny. Několik podzimů je suchých beze srážek. Přehrada má nepatrný přítok a proti tomu značný odběr do vodovodního řádu, což má za následek slabý průtok řečištěm. Vznikla i situace, kdy se muselo slovit několik úseků agregátem v obavě, aby ryby nepřimrzly s napadaným listím k ledu.

Ke zlepšení rybolovu došlo v roce 1980 propůjčením rybníka u Vrzáků v Kameničkách. Tento byl obnoven a slouží jako sedimentační k zadržení případného splachu, který by mohl z obce vniknout do přehrady. Po napuštění byl pokusně osazen pstruhem. Později již sloužil smíšené osádce. V témže roce byl vykoupen zpět chovný rybník Smrčínský. Za pomoci a subvence MěNV Hlinsko a Ústředního výboru ČRS v Praze bylo zahájeno novodobé dílo, a to odbahnění rybníka Chlum.

Jaro následujícího roku přivítalo organizaci prudkým táním, kterému neodolal pro značný příval vody přepad a lávka rybníka Dlouhý, nehledě na ztráty které vznikly únikem rybí osádky. Oprava opěrné hráze a lávky si vyžádala náklady na 15 tisíc, které nám uhradil KV ČRS s následným fondem na zarybnění. Výbor se snaží, leč bezvýsledně, jednat o možnosti sportovního rybolovu alespoň na přítokové části přehrady. Na výroční členské schůzi 1982 bylo vzpomenuto 80. výročí založení rybářského spolku v Hlinsku. Při této příležitosti mimo jiná ocenění členů byl ÚV ČRS předán zlatý odznak za zásluhy o rybářství dlouholetým obětavým pracovníkům Slavomíru Bohatému, Janu Říhovi a Eduardu Břeňovi. V témže roce byla uzavřena smlouva s Domem mládeže o spolupráci při výchově rybářské mládeže. Družstvo dětí vyhrálo okresní kolo Zlaté udice a postoupilo do krajského kola. U SBČS byl zřízen účet na úhrady nákladů za práce na Chlumu.

Na členské schůzi v listopadu 1982 bylo členům oznámeno, že až na malé nedodělky, bylo ukončeno odbahnění Chlumu. Bylo přemístěno 30 tisíc kubíků zeminy a celkové náklady činily 1.210.000,- Kč. Předseda ve své zprávě poděkoval ing. Petrovi za nevšední obětavost, kterou celé akci věnoval, a dovedl celé dílo v termínu k úspěšnému zakončení. Hospodářský odbor začal s intenzivním chovem ročků štik a candáta i pro jiné organizace. Tato činnost je závislá na přírodních podmínkách, neboť jsme v poměrně vysoké ndm. výšce s drsným klimatem. Přes macešské chování přírody jsou výsledky uspokojivé.

V květnu 1983 se konaly jubilejní desáté závody dětí na Prokopáku. Po závodech bylo doporučeno rybníček odbahnit. Jak se později ukázalo, byl úkol nadmíru složitý. Nebyly finance na krytí prací a nebyla mechanizace. Až v roce 1986 byla práce provedena mechanizací TS Hlinsko a na vlastní náklady. Z popudu kulturní komise zavedeno zasílání blahopřání členům ke kulatým narozeninám od 50 let. Podzim organizace opět zastihl suchem, některé postihlo některé potůčky úplným vyschnutím.

Následující výroční schůze volí za předsedu pana Karla Zavřela. Děti opět vítězí v okresním kole ZU. Značný úhyn ryb na řece zaznamenaný 13.7. 1984, hodnotí odborné instituce jako nezaviněné a vzniklou situaci hodnotí malým průtokem a nedostatkem kyslíku, takže nebyla zaznamenána otrava, nýbrž udušení. Ke kulturní činnosti nutno poznamenat, že byl uskutečněn zájezd na výstavu Země živitelka. V roce 1985 byl do revírů a k chovu vysazen tolstolobec pestrý. Na VČS bylo pozváno družstvo dětí k přijetí uznání za řadu úspěšných startů. Vzhledem k opakovaným úhynům v revíru 6 bylo požádáno SVI Hradec Králové o prohlášení tohoto úseku za trvale znečištěný. Okresní meliorační správa požádána o přidělení rybníka Vítanec do obhospodařování naší organizací. V říjnu za asistence našich členů provedl ing. Bulva zkušební odlov řeky v požadovaném revíru.

Bohatý na události byl rok 1986. Uskutečnil se již třináctý ples. Vzhledem k pracem na Prokopáku konaly se dětské závody na rybníčku v obci Srní. S konečnou platností nám byl přidělen rybník Vítanec do obhospodařování. V průběhu roku se podařilo odbahnit rybník Drachtina střední. V prosinci téhož roku meliorační správa odbahňuje rybník v Kameničkách. Pro značný zájem uskutečnil se opět zájezd na Zemi živitelku. Připravují se volby do výboru v následujícím roce.

Výroční schůze volí nový výbor, který se ihned po schůzi usnáší a volí za předsedu dlouholetého rybnikáře pana Emanuela Matyáška. Že není práce předsedy jednoduchá ukázala 5. 5. průtrž mračen, která napáchala značné škody na rybnících. Přes veškerá opatření šla voda přes hráze v Chlumu, Vortové v Kameničkách a na horních Končinách došlo k průrvě hráze. Ihned byly provedeny záchranné práce a pod rybníky posbírány ryby, které přežily. Ostatní posbírány a zakopány. Rybník Chlum v důsledku povodně měl nepropustné vypouštěcí zařízení což byla práce pro potápěče. Do sportovních rybníků byl vysazen amur. Pod ratajskými rybníky usneseno vybudovat další rybník, který by sloužil k čerpání užitkové vody, sportovnímu rybolovu a příměstské rekreaci. Po dlouhé řadě jednání ve spolupráci s MěNV celá akce ztroskotala na neústupnosti ochranářů, kteří mají v tomto prostoru zamapován výskyt chráněné rostliny stavače.

Byla zhotovena projektová dokumentace, došlo nakonec i k dohodě s ochranáři, ale vše se do nekonečna protahovalo, až projekt zanikl pro nedostatek financí. Rybník Vítanec byl zařazen do revíru Chrudimka 7, čímž bylo dosaženo subvence na prvotní zarybnění od krajského výboru. Nadřízeným orgánem bylo uloženo průmyslovým podnikům v Hlinsku platit roční poplatek za trvalé znečištění revíru 6. Navždy odešel dlouholetý jednatel naší MO pan Jan Říha. Pro děti byl uspořádán letní tábor na Seči. Kulturní odbor uspořádal v místní sokolovně dva koncerty zpěvačky Petry Janů. Obě představení byla vyprodána.

Devadesátý rok začíná náporem nových žadatelů o členství, kterých se přihlásilo celkem padesát. Od zemědělského výkupu jsme získali rybníček Tobolka II. Dále pak městský výbor v Trhové Kamenici na naší žádost uvolnil pro náš chov rybníček v Kameničkách u T. K. S konečnou platností nám městský úřad smluvně předal do trvalého užívání koupaliště s přilehlým lesoparkem. Podmínka je, že část bude užívat sdružení hasičů a naše org. bude zajišťovat pořádek a čistotu areálu, neboť prostor koupaliště bude přístupný pro veřejnost. Mimo plochu vlastního koupaliště má MO možnost využití kabin vč. šaten. Po dlouhých létech čekání se konečně výbor dočkal vlastní klubovny, do které bylo ihned přemístěno zařízení ze staré nájemní budovy, která absolutně nevyhovovala. Po nezbytných úpravách nádrže bylo koupaliště napuštěno a vysazeny ryby. Ještě v témže roce byly uspořádány rybářské závody, pro které je koupaliště jako stvořené. Jak se v zimě ukázalo, chodí sem děti bruslit bez dozoru. Je nebezpečí, aby nedošlo k utonutí. Výbor po zvážení dané situace rozhodl celý areál oplotit. Jak vysoko si tím laťku nastavil, zjistilo se později. Přesto přes veškeré potíže se oplocení v roce 1991 blížilo k závěru, aby nakonec roku byl úkol splněn. Na četné žádosti členů konaly se druhé závody, které byly stejně úspěšné jako závody dětí, které se na stejném místě mimořádně konaly. Pro zlepšení krmení na chovných rybnících byla zakoupena loď. Přes četné cenové změny na vnitřním trhu výbor odsouhlasil uspořádat ples i v jubilejním roce, včetně rybářských závodů pro děti i dospělé. Poprvé bude sloužit klubovna i k výdeji členských známek a povolenek. V závěru je nutno připomenout, že v dalších letech dojde opět k očistě milované řeky tím, že bude dokončena výstavba čistící stanice pod Hlinskem. Jakmile se tak stane, bude řeka zarybněna, neboť i na tuto činnost stávající funkcionáři pamatují.

V následujícím roce pro nedostatek vody v přehradě bylo nutné vypustit rybník Vortová a Kameničky. Koncem roku uplatnil majitel středního ratajského rybníka nárok na svůj majetek. Po předložení všech dokladů o majetku bylo jednáno o pronájmu. Dohodnuto jako nájemné povolenky P a MP ročně. Počátkem roku se dozvídáme, že čistírna odpadních vod je ve zkušebním provozu.

Na březen 93 pozval předseda pan Matyášek, který byl současně vedoucím čistírny odpadních vod, výbor k prohlídce ukončeného díla. Proběhla prohlídka díla s vyčerpávající přednáškou. Převážná část členů výboru zdolala bezmála sto schodů na vrchol vyhnívací věže, odkud je krásný výhled na celé dílo a okolí. Poté se v jednací místnosti konala výborová schůze. Jaký význam má toto dílo pro sportovní rybolov, se záhy ukázalo. Pod výpustí čisté vody jsou opět ryby a vodní ptactvo. Zbývalo však řeku ještě zbavit pneumatik, kočárků, plechovek a ostatního odpadu v obcích nad čistírnou. V krátkém čase je celá řeka čistá. Co bylo sportovnímu rybáři řadu let odpíráno hodnotou nechutného rybího masa, patří již minulosti. Řeka je náležitě zarybněna smíšenou obsádkou a ulovená ryba opět poskytuje kvalitní potravu.

Z výboru odchází jednatel pan Komínek pro služební převelení do Chrudimi. Opět proběhly závody dětí i dospělých. Na pracovní členské schůzi usneseno, aby do nových voleb vykonával funkci jednatele pan Břeň. Proběhlo školení nových uchazečů o členství.

V dalším roce se konal jako každoročně rybářský ples. Ze zdravotních důvodů odchází z funkce předsedy pan Matyášek. Na dubnové výroční schůzi přednesl hlavní zprávu jednatel. Blahopřál panu Josefu Volfovi k ulovení štiky v délce 128 cm a hmotnosti 19,80 kg. Za tento úlovek obdržel od rady ČRS Praha stříbrný odznak, který mu byl na místě předán. V závěru poděkoval odstupujícímu výboru a popřál úspěšnou činnost nově zvolenému výboru. Poté předseda volební komise pan Štěpánek přednesl návrh volební komise na nový výbor a dozorčí komisi.

Během půl hodiny proběhly tajné volby. Volební komise oznámila, že všichni navržení byli zvoleni a nový výbor se sejde následující pondělí. Výbor se v daném termínu sešel a pod vedením nejstaršího člena byl zvolen předseda. Stal se jím jednohlasně pan Otto Novotný. Dále již schůzi vedl předseda. Byli voleni vedoucí jednotlivých odborů. Koupaliště se stalo opět místem konáni rybářských závodů.

Rok 1995 započal opět konáním plesu a školením nových uchazečů. Na návrh výboru udělil KV ČRS zasloužilým členům čestné odznaky. I. stupeň obdržel pan Dočekal a Pěšina. III. stupeň pan Gassler. K usnadnění práce při likvidaci náletových porostů byla zakoupena motorová pila. Byla uzavřena smlouva na pronájem rybníčku u Bulíčků. US byl požádán o poskytnutí příspěvku na zarybnění revírů 6 a 7 v důsledku ztrát při povodni. Pro stálé pracovní zaneprázdnění odstoupil z funkce hospodáře pan Dočekal. Dočasně převzal tuto funkci pan Gassler.

V březnu 97 se podařilo zakoupit auto AVIA, které poslouží i k převozu pracovníků na brigády a výlovy. V následujícím roce po čtyřletém období došlo opět k návrhu a později i k volbě nového výboru. Do funkce předsedy se opět vrací pan Emanuel Matyášek. Na dubnovém výboru jsou čestnými členy jmenováni pan Bohatý a pan Pěšina. Pro zjednodušení administrativy a evidence členské základny byl zakoupen počítač. Po dlouholetém používáni dosloužil el. agregát, který byl nahrazen nákupem nového motorového a pohotovostního bateriového.

Po osmiletém pořádání závodů na koupališti došlo k jejich ukončení. Převážná část účastníků došla k názoru, že závody jsou jako "lov ve vaně". Výbor připomínky zvážil a rozhodl konat závody v Kameničkách. Na výroční schůzi proběhla kritika plnění pracovní povinnosti. Již v minulosti byla možnost brigádu platit v hodnotě Kč 50,. za hodinu. Práce potřebná pro organizační činnost však stále chyběla. Výroční schůze proto rozhodla, aby členové, kteří pro různá zaneprázdnění nemohou pracovní povinnost splnit, budou mít napříště možnost chybějící hodiny uhradit za odsouhlasenou cenu Kč 150,- za hod. Výtěžek za takto získané prostředky je veden na zvláštním kontě a slouží k údržbě rybo- chovných zařízení.

Byla uzavřena smlouva na pronájem dvou rybníků v Holetíně. Ve druhé polovině dubna proběhly první závody v Kameničkách. Účast byla uspokojivá. Žel počasí soutěžícím nepřálo, takže byl uloven jen jediný kapr. Byla provedena oprava nově získaného vozu V3S. Rok 2000 začal jako každoročně přípravou plesu a školení nových uchazečů. Delegace výboru navštívily pana starostu MU. Závody v Kameničkách byly úspěšné, i když ve druhé části se počasí opět obrátilo zády. Na návrh výboru bylo vybráno 17 členů, kteří jsou schopni a ochotni vykonávat funkci rybářské stráže. Podmínkou byla naprostá bezúhonnost a dobrá kondice. Na složení zkoušek byli všichni náležitě připraveni pod vedením hospodáře. Koncem října složili úspěšně závěrečnou zkoušku na Okresním úřadě v Chrudimi.

V dubnu došlo k totální otravě ryb na Hamříku v délce zhruba dvou říčních km. Viníkem byla úpravna vody v Hamrech. Odhadnutá škoda činila 30 tisíc. Případem se zabývala policie ČR, česká inspekce životního prostředí a řada dalších institucí. Nejvíce byli postiženi pstruzi obecní a běžná obsádka. Dále pak druhy které jsou chráněny zákonem, jako mihule a mník. Zvláště nutno jmenovat mihuli, která je zařazena do seznamu kriticky ohrožených druhů. Z dostupných míst bylo sesbíráno 531 ks pstruha potočního. Toto číslo nebylo konečné, neboť nebylo v silách pracovníků odstranit ryby z hlubokých tůní. Míra zavinění byla jednoznačně prokázána. Českou inspekcí životního prostředí byla uložena pokuta ve výší 15 tisíc Kč. Viník způsobenou škodu v plné výši uhradil. Náhrada škody byla účelově vázána k opětnému zarybnění postiženého revíru..

Byl vypracován plán akcí a schválen členskou schůzí k důstojné oslavě stoletého trvání založení organizace v roce 2002. Plán obsahuje šest úkolů, za které zodpovídají určení garanti. Počátek roku 2001 si již nelze představit bez přípravy na rybářský ples. Tato kulturní událost se stala po řadu let tradicí. O velký zájem účastníků hovoří žádosti o vstupenky i ze vzdálených míst. Ples je vždy beznadějné vyprodám. Bez několika obětavců, kteří tvoři páteř celé akce po řadu let, si nelze ples představit. Práci ostatních, kteří formou brigády zajišťují vše potřebné, lze po řadu let počítat již na tisíce hodin. Dle dostupných podkladů proběhl v tomto roce již 26-tý. Souběžně se připravují rybářské závody v Kameničkách.

Po zpracování úlovku za rok 2000 bylo konstatováno, že každým rokem úlovky na udici stoupají. Bylo uloveno 5.475 ks o hmotnosti 7.264 kg.

Výbor nezapomíná ani na činnost mládeže do 15 let, pod dlouhodobým vedením pana učitele Polívky. Mimo jiné akce vždy na jaře a na podzim se pořádají rybářské závody dětí. Na tuto činnost nám obec uvolňuje ze svého rozpočtu příspěvek z udílených grantů.

Dnešní uspěchaná doba přináší řadu změn v celé škále působení naší organizace. Spousty jedinců myslí jen na své vlastní obohacení, nectí zákony České republiky, tak zákony přírodní. Se ctí můžeme konstatovat, že naše organizace v tomto měřítku působí bez ztráty kytičky a tuto normu neustále zvyšuje ku prospěchu všech. Široká veřejnost má rybáře za "tiché blázny", ovšem už nikdo nevidí tu mravenčí práci při obhospodařování revírů, chovu ryb a ochrany přírody. Výsledkem našeho hospodaření jsou krásné chvíle strávené na březích našich rybníků, řek a potoků.

Sílící tlak jednotlivých rybářů, různých zájmových skupin, soukromých subjektů přináší mnoho změn do celkového stylu rybaření. Novým produktům, technologiím a technikám lovu ryb, nedokáží odolat i ty nejotrlejší druhy ryb. Zvyšující se počet rybářů, jejich přání chytat větší množství ryb přináší nové nároky na chov ryb. Neustálým zlepšováním technologií chovu ryb a větším přispěním členů MO se nám daří tyto nároky zdárně plnit.

Věříme, že to co bylo a je i nyní budováno pro příští generace, bude dále pokračovat a nepodlehne chvilkovým rozmarům doby.

Rok 2002 neznamená jen 100-leté výročí vzniku, ale zavazuje současné i budoucí členy či funkcionáře k aktivitě pro další činnost místní organizace tak, aby za dalších sto let další generace sportovních rybářů mohla v rekapitulaci tak, jak se o to snaží tento almanach nakonec prohlásit: "Díky Vám všem, kteří jste před námi nesli ve dvacátém století břímě povinností, vítězství i proher".

Pro budoucí generace proto nestárnoucí rybářský pozdrav